Kolik vysokých úředníků má přijít zvenčí státní správy?

Martin Veselovský včera zpovídal Jana Farského a Alenu Gajdůškovou o návrhu služebního zákona, který tento týden začali projednávat poslanci ve výborech. Bohužel to nebylo příliš  objevné, ale došlo na jeden z podstatných aspektů návrhu, totiž na personální uzavřenost státní správy, kterou by přinesl nový zákon.

Už jsem tu o tom psal a odkazoval jsem na britskou Civil Service Commission jako příklad dohledového mechanismu, který může pomoct ošetřit některá rizika, která stávající návrh zákona řeší právě relativním uzavřením státní správy.

Shodou okolností Civil Service Commission včera zveřejnila svou výroční zprávu za uplynulý rok. Mj. v ní uvádí, odkud přichází lidé na vysoké pozice v britské státní státní správě, nad jejichž jmenováním komise bdí.

Grafy níže ukazují výběrová řízení na dva nejvyšší stupně řízení v britském Civil Service - ekvivalenty (vrchních) ředitelů sekce a ředitelů odborů. Více než třetina úředníků jmenovaných na jeden ze dvou nejvyšších stupně řízení v britské státní správě tedy přichází ze soukromého sektoru nebo z jiných oblastí veřejného sektoru. (Čísla ukazují pouze otevřené soutěže - interních ale bývá menšina, vloni 16 ze 116).

Můžeme vést debaty o tom, jestli je  to moc, nebo málo (obecná shoda v Británii je, že procento lidí se zkušeností zvenčí je potřeba zvýšit); jestli to vypovídá o zkušenostech daných lidí (ne všichni jmenovaní zevnitř státní správy tam strávili celou dosavadní kariéru), atd. Jasné ale je, že v jedné z velice slušně fungujících byrokracií na významnou část velmi vysokých pozic lidé z vnějšku státní správy. To nám sice nedává přímou odpověď na otázku z titulku, ale leccos to naznačuje.

V odkazovaném článku jsem psal i o tom, že tato instituce dohlíží na dodržování pravidel výběru zaměstnanců a na etický kodex. Doporučuji nahlédnout do zprávy, kde komise popisuje, jak k těmto úkolům přistupuje a jaké nedostatky v posledním roce musela řešit.